19|2026
Tvar_19_2026-1_page-0001

Aktuální číslo

Slíbil jsem dva texty, ale vlastně se mi sem hodí ještě jeden. Recenze na s. 21–22 se věnuje Kunderovu románu Pomalost, dostupnému konečně po třiceti letech od francouzského vydání i česky. Kundera v něm proti sobě staví dvě zkušenosti času: rychlost, která člověka žene od jednoho cíle k druhému, a pomalost, která mu umožňuje vlastní zkušenost vůbec prožít.

Editorial a profil čísla
JMH Jan M. Heller

Obsah čísla

  • Rozhovor s Kateřinou Bolechovou

    Je dobré mít kam odbočit

    Ptá se Simona Martínková-Racková

    Svou roli nepochybně hrají i marketingové tahy, v mnoha směrech, včetně toho, jak je průrazný sám autor. Ale co si budeme povídat, je to i věc štěstí a náhody. Pro mě bylo prvotním nakopnutím to, že jsem mohla publikovat v Psím vínu a pak vydat sbírku v edici tohoto časopisu. Jardovi Kovandovi a dalším lidem z toho okruhu jsem dodnes nesmírně vděčná. Jarda je můj guru, intenzivně jsme si tehdy psali a mám moc ráda i jeho poezii, ačkoli jsem si na jeho styl musela zvykat.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 19/2026
  • Anna Dorňáková – Berta

    Čekání na Bertu

    Reflektuje Iveta Mikešová

    Román Berta lze číst jako groteskní variaci na odvěkou lidskou snahu uniknout vlastní konečnosti. Dorňáková vytváří svět, v němž se tragické a komické, všední a fantastické, banální a metafyzické setkávají s lehkostí, která nezakrývá, ale spíše zdůrazňuje existenciální tápání jejích hrdinů. Imaginativní bohatství románu je zároveň zdrojem půvabu i určitého rizika: množství motivů a symbolů místy zastírá jejich funkci ve významové výstavbě díla a oslabuje zamýšlený účinek.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 19/2026
  • OS

    Nemám to sice empiricky podložené, ale domnívám se, že málokterému z 52 ústavů Akademie věd ČR je v médiích a společnosti věnováno tolik pozornosti jako ÚJČ. Přesto se na základě vyjádření výše a jemu podobných zdá, že část veřejnosti nemá správnou představu o jeho činnosti. Je pravda, že jazyk je v kontrastu s neživou i živou přírodou a do jisté míry i se společenskými fenomény (např. ekonomikou, politikou či uměním) specifický v tom, že ho spoluutváří každý z nás (nikoliv že v ÚJČ jsou „jediní, kdo tvoří češtinu“, jak zaznělo v jedné z poradenských interakcí) prakticky každý den.

    Drobná publicistika – Na jazyku
    Z čísla 19/2026
  • Anna Dorňáková – Berta

    Surreálné obrazy z historie rodu Kosových

    Reflektuje Petr Nagy

    Anna Dorňáková svou druhou knihou na každý pád stvrdila, že na tuzemskou literární scénu v její osobě vstoupila nadaná a vskutku neotřelá autorka s neobvyklým citem pro jazyk i bujnou fantazií. Možná se od ní nedočkáme rozsáhlého románu – ostatně i obě její zatím publikované prózy se skládají z drobnějších fragmentů –, ale díky své osobitosti a uvedeným kvalitám rozhodně představuje vítaný, ač dosud pomálu reflektovaný přírůstek na poli současné české literatury.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 19/2026
  • dám ti pusu na tvář
    ne protože
    jsem tě miloval
    ani proto
    že mi budeš chybět
    ale jako stvrzení toho
    že jsme se znali
    a že už se nikdy nepotkáme

    tahle pusa je
    tvůj exitus letalis

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 19/2026
  • PŠ

    V potu tváře na sklonku života překlad dokončila, ale šance, že by někdo z domácích nakladatelů spáchal komerční harakiri a knihu vydal, jsou nulové. Vytištěný překlad, pečlivě srovnaný ve dvou šanonech, mi proto nechá na svatou Cecílii po západu slunce ve vykotlaném dubu na křižovatce lesních cest mezi Křižanovem a Litoboří.

    Drobná publicistika – Publicistika
    Z čísla 19/2026
  • Radek Meloun

    Trsy sveřepu

    po sněhu bláto –
    ve stopách divočáků
    peláší zajíc

    je po Hromnicích –
    černou hlínu proráží
    špičky sněženek

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 19/2026
  • Hana Vacková – Česká touha. Naše sexualita v příbězích a souvislostech

    Na velikosti záleží

    Reflektuje Karin Jamnitzká

    Jediné, co mě trochu mrzí, je fakt, že kniha neobsahuje příběhy lidí 60+. Autorka vycházela z toho, jací respondenti se jí sami ozvali, a zřejmě tedy neměla vzorek z této věkové kategorie, budu však doufat, že se třeba do budoucna osmělí i starší lidé a že Hana Vacková bude chtít v prozkoumávání zvoleného tématu pokračovat.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 19/2026
  • JP

    Posledním místem, kde je na Vlastu pamatováno, jsou Olšanské hřbitovy, kde ji pochovali její přátelé horolezci. Odpočívá zde společně se svou matkou Miladou Koškovou, jež zemřela dvacet let po své dceři. Otakar Štáfl spočinul v rodinném hrobě v Havlíčkově Brodě.

    Drobná publicistika – Slovo
    Z čísla 19/2026
  • Eli Hondl – Vesmír není dominatrix

    Bytí v antropocénu

    Reflektuje Jan Krasický

    Někdy však může rafinovaná mnohoznačnost znesnadňovat čtení. Už jsme také hovořili o občasné roztěkanosti básní, někdy se na malém prostoru kumuluje až příliš a báseň se tak stává zbytečně komplikovanou. Tuto neklidnou dynamiku však lze interpretovat i jako apel či symbol současného světa, jeho nezastavitelného spěchu.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 19/2026
  • JH

    Teprve s odstupem, když se pokouším celý ten frankfurtský cirkus nějak uchopit, narazím na výše zmíněný sloupek Jáchyma Topola „Zůstat v transu“. Topol píše o spisovatelském soustředění, o transu psaní, z něhož literární provoz autory vytrhává: po vydání knihy se „z poustevníka přečasto stává cesťák“. V době nastupující umělé inteligence podle něj spisovatelům nakonec „třeba zbude jen ten trans“.

    Reportáže – Literární život
    Z čísla 19/2026
  • Enne Koens – Sammie a děda

    Je pravda jenom pro suchary?

    Reflektuje Petra Schwarzová Žallmannová

    Vždyť přece ten život, co se nám společnost snaží předložit jako „normální“, je iluzí, ideálem, do jehož kadlubu většina rodin nezapadá. „Normální“ nemusí mít jen jedinou podobu.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 19/2026
  • PJ

    V zájmu pravdy ale řekněme, že česká kotlina zrodila i surrealisty s jejich pojetím náhody, nepředvídatelnosti, snu a poetiky. Po pařížských byli asi nejpočetnějšími a nejčinorodějšími. A je pravda, že znám pár doktorů, kteří vám v ordinaci podají ruku, a že jsou učitelé, kteří dovedou vyprávět příběh. Jen je nepotkáte na každém rohu. A vždy vás mile překvapí.

    Drobná publicistika – Slovo
    Z čísla 19/2026
Celé číslo
Tvar: Obtýdeník živé literatury

Webový magazín Tvaru