3|2026
Tvar_03_2026-1_page-0001

Aktuální číslo

Konec světa nemusí být jen geografický, může oddělovat současnost od historického času, pragmatismus od osudovosti, střízlivost od neurózy. I Karolina Ćwiek-Rogalska sahá při konstrukci obrazu jednoho místa, které „funguje současně ve dvou podobách – odražené jak v paměti, tak v současné realitě a skrze materiální pozůstatky předchozí kultury“, k metafoře „místodvojníka“, převzaté z jedné knížky Chiny Miévillea – a píše, že koneckonců i dnešní Praha je takový místodvojník někdejší německo-židovské Prag.

Editorial a profil čísla
JMH Jan M. Heller

Obsah čísla

  • 04_rozh
    Polské konce světa
    Rozhovor se Zbigniewem Rokitou

    Odřanie evokuje legendární krajinu existující ve fantazii

    Ptá se Lucie Zakopalová

    Fotbal má tu výhodu, že ho může hrát prakticky kdokoliv a kdekoliv. Nepotřebujete skoro nic, na rozdíl od hokeje nebo tenisu. A je to hra, kde soupeří dva týmy. To vždycky přináší nejvíce emocí. Za mého dětství všichni kluci hráli venku fotbal – na dvoře nebo na ulici. Fotbal začíná být populární a sílí spolu s industrializací ve druhé polovině devatenáctého století. Lidé se začali přesouvat z vesnic do měst, ztráceli svůj tradiční způsob života spojený se zemědělským rokem, měnila se společnost. Objevil se fenomén volného času.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 3/2026
  • Jiří DynkaZdrhnout CZ

    Cestovatelské variace

    Reflektuje Pavel Horký

    Jiří Dynka slovy neplýtvá; zdá se, že každé z nich má důkladně promyšlené. Připadá mi jako racionální typ básníka. Nenechává se unášet senzuálními vjemy ani emocionálně strhnout snadno se nabízejícími velkými slovy, ač „řeč nás chce přemluvit k rozjařenosti“ (s. 24).

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 3/2026
  • OS

    Původně jsem se chtěl zamyslet, zda mohou tyto slovotvorné jednotky fungovat jako prostředek objektivizace pojmů, ale nakonec jsem se neubránil toku myšlenek a asociací a naopak se upnul na koncept objektivity. Čím více jsem si toho v rámci rešerše k tomuto článku o afixaci načítal, tím více jsem si totiž uvědomoval mezery ve svých znalostech slovotvorby.

    Drobná publicistika – Na jazyku
    Z čísla 3/2026
  • Jiří DynkaZdrhnout CZ

    Máme snad hrdinu nesnášet?

    Reflektuje Jitka Bret Srbová

    Tato poezie je zralá v tom nejlepším slova smyslu. Jistě, nemůže si jaksi pomoci. Ví o sobě. Ví o sobě, že o sobě ví, a proto zůstává v nadhledu. Zůstává ovšem v nadhledu, aniž by se stávala odosobněnou – autor se mistrně trefuje do všech a všeho, ano, i do autora. Rozhodně do konvencí. Do očekávání. Do velmi nemilých nevyhnutelností. Trefuje se, tedy zraňuje. Ano, i sebe. Odpustíme mu?

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 3/2026
  • KĆR
    Polské konce světa
    Karolina Ćwiek-Rogalska

    Dějinná funkce

    Steinhausův vzor ideálního Polska použil v roce 1950 Julian Czyżewski. Jeho článek ukazuje, jak se polští geografové snažili vyrovnat s tím, že základní předmět jejich uvažování se ocitl jakožto vlast v železničním táboře, která se na mapě přesunula poměrně daleko. Ze vzorce vyvodil, že tehdejší hranice Polska se Sovětským svazem jsou vlastně nejlepší, ale ani ta s Československem není špatná, pokud se trochu jinak přepočítá.

    Esejistika – Esej
    Z čísla 3/2026
  • Leona Bohdálková

    ten Mirek Fišmeister – to je výborný básník
    jojo, výborný – možná úplně nejlepší
    i když – já těm jeho básním moc nerozumím
    já taky ne

    ale to nevadí, ne?
    nevadí

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 3/2026
  • Polské konce světa
    Ziemowit SzczerekKońce światów

    Silniční geografie Západu a toho, co jím není

    Reflektuje Jan M. Heller

    Ve střídmosti, s jakou dává autor průchod svému názoru, respektive žurnalistické odpovědnosti za procestovanou krajinu, se také rozchází s klasiky polské reportáže. K zaznamenáníhodnému výbuchu ironie dojde až po mnoha stránkách, v textu věnovaném místům v okolí polsko-německé poválečné hranice na Odře a Nise, kde cestovatel pozoruje současné vztahy mezi sousedy na obou stranách, mezi nimiž už neexistují žádné pohraniční formality.

    Recenze a reflexe – Reflexe
    Z čísla 3/2026
  • Velemir ChlebnikovDar čarodějky mám, sestry nebeoké

    Básně nebeokého bratra

    Reflektuje Vladimír Novotný

    Výsledkem budiž opět utkvělá Chlebnikova vidina zániku dosavadní civilizace. Nabízí se varianta, zdalipak básník nebyl nadšeným vyznavačem Nietzscheovy filosofie: též mu jde o vizi nové civilizace, a proto i nové poetické mluvy.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 3/2026
  • číst přesně tak
    jako se to psalo
    ranní světlo šptá
    polední bdí
    odpolední dbí
    večerní ní
    někomu to možná vadí
    mně to nevadí
    doufám že ti nevadí
    na stromě zavěšenej lustr
    docela velkej

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 3/2026
  • Dan BártaNěkteré nevinnosti světa

    Bártův debut coby autentická literární a cestovatelská výpověď

    Reflektuje Martina Martinez Arboleda

    Dějový oblouk je čitelný, nevzbuzuje pocit roztříštěnosti. Volně vystavěná struktura a střídání stylů (reportážní, poetický, populárně-naučný ad.) vyvolávají dojem kontinuálního pohybu – putování, proměny, zrání. Dílo působí dojmem organicky plynoucího toku zkušeností, který se přirozeně proměňuje, vzniká, pomíjí.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 3/2026
  • Marie MrňávkováButik pana Barona

    Okouzlující krejčovství

    Reflektuje Petra Schwarzová Žallmannová

    Talent a neuvěřitelný smysl pro detail autorky se skvělou prací fotografky a grafičky sešila pevným, láskyplným stehem redaktorka Pavla Nejedlá. Vychovat dítě je práce pro celou vesnici. Udělat dobrou dětskou knihu je práce pro celý tým nadšených, erudovaných tvůrců. Kéž by všechny knihy, co jich u nás vychází, měly takový výtvarný nápad, jazykový vtip a profesionální zpracování jako Butik pana Barona Marie Mrňávkové!

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 3/2026
  • PJ

    Na kraji vesnice Hruszowice je pomníček UPA s nápisem „hrdinům boje za nezávislost“. Byl poškozený, pocákaný červenou barvou a počmáraný vulgárnostmi. Na jeho odhalení prý přijelo pět set lidí, vznikl údajně bez oficiálního povolení, zároveň ho ale úřady neodstranily. Symbol ambivalentnosti polsko-ukrajinských vztahů, který se projevuje dodnes, včetně nejvyšších pater politiky.

    Drobná publicistika – Slovo
    Z čísla 3/2026
Celé číslo
Tvar: Obtýdeník živé literatury

Webový magazín Tvaru