Nevyčerpatelný zdroj inspirace – a to zatím jen kloužeme po povrchu. Co vrstvy historické paměti (skvělý text Aleše Česala v rubrice Literární život na s. 12!), lázeňství se svou performativní tělesností (esej Natálie Müller na s. 7), turismus, instagramovatelné kulisy, festivaly, ruská stopa, současné metamorfózy goethovského mýtu (třeba u Vratislava Maňáka)?

Takže, abychom to nezamluvili: co je to tedy ta bohemistika? Především, už dávno to není jen věda o jazyce a literatuře per se. Je to věda, která se dívá za hranice a zkoumá, které z jevů, které ji zajímají, dělají z české „kotlinky“ (taky tohle klišé nesnášíte?) laboratoř procesů fungujících evropsky, nebo dokonce globálně, a u kterých z nich může „malost“ svého předmětu pokládat za výhodu, protože menší kulturní prostor je prostě přehlednější.