Tvar 16/2011

Šestnáctnému číslu literárního obtýdeníku Tvar vévodí blok věnovaný polskému básníkovi Czesławu Miłoszovi – rozhovor o něm s jeho přítelem, nakladatelem a publicistou Jerzym Illgem pořídili Miloš Doležal a Jaroslav Šubrt. Součástí bloku je také článek Josefa Mlejnka Mezi datem narození a datem na kameni a ukázka z Miłoszovy publicistiky (v překladu Josefa Mlejnka). O Miłoszových pobytech ve Paříži píše v rámci své rubriky Francouzské okno Ladislava Chateau. Oslav stého výročí básníkova narození se dotýká také jedna otázka Tvaru, na kterou odpovídá Lucie Zakopalová z Polského institutu.

Dvakrát je recenzována nová sbírka Víta Slívy Račí mor (rec. Jakub Chrobák a Ondřej Hanus), Pavel Janoušek 969 slovy hodnotí prózu manželů Hejzlarových Na Řece, která byla nedávno dekorována Cenou Knižního klubu. Protiváhu této rubrice vytváří o několik stránek dál Michal Jareš, který se hodlá zabývat výhradně českou poezií – 960 slov v tomto čísle věnoval sbírce Jakuba Čermáka Stroboskopy.

Lubor Kasal referuje o tom, co se dozvěděl na tiskové konferenci o Praze – městě literatury, „elegantní řešení“ pro knihy a tiskoviny po zvýšení DPH, kterým se Respektu pochlubil poslanec Petr Gazdík, zas vyprovokovalo k poznámce Svatavu Antošovou. Porotě Seifertovy Ceny Tvar hraje za dobrou práci píseň Dej mi víc své lásky.

O Jedné větě Ivana Matouška, Víta Kremličky, Jaroslava Formánka, Iva Vodseďálka a Petra Borkovce píše Božena Správcová.

Opravny (č. 14) se zmocnil Jiří Rambousek, aby uvedl na pravou míru různé omyly a nepřesnosti, provázející české překlady Alenky v kraji divů a Za zrcadlem Lewise Carrolla.

Gabriel Pleska se ve svém lingvistickém sloupku zaobírá mateřským plurálem.

Aleš Knapp dokončuje publicistické pojednání z minulého čísla, které bylo věnováno Libuši Moníkové.

Rubriky Čistička Patrika Linharta, Vyvření struktur Jakuba Vaníčka a Jak ses měla, Heleno? Pavla Novotného jsou na svých místech, třetí částí pokračují záznamy D. Ž. Bora o novém století a tisíciletí.

Stránky beletrie skýtají prózu Petra Motýla a Jakuba Mlynáře, místo vyhrazené poezii obsadila Továrna na absolutno – dílenská rubrika s „dílovedoucím“ Vitoldem Ljaguškou.

Ve Výlovu se Wanda Heinrichová zhostila knihy Franz Kafka a panenka cestovatelka (Jordi Sierra i Fabra) a Proč byste měli číst Kafku, než promarníte svůj život (James Hawes).

Recenze:
Kari Hotakainen: Role člověka (rec. Jan Dlask)
Johana Hořejší: Okraje višní (rec. Martin Skýpala)
Jiří Koubek: Sintrová lampa (rec. Eva Klíčová)
Richard Murphy: Teoretizace avantgardy (rec. Martin Charvát)
Jaroslav A. Polák: Bizarní atraktor (rec. Miroslav Fišmeister)
Radůza: Čáp nejni kondor (rec. Radek Malý)
Sylva Fischerová: Tady za rohem to všechno je (rec. Simona Martínková-Racková)
Willem Frederik Hermans: Už nikdy spánek (rec. Pavel Horký)

Poslední strana: Robert Louis Stevenson Iva Fencla, Výročí, Mezi žánry. A Zlá ovce? – Napsala detektivku.