Anotace č.7/2010

Sedmé číslo literárního časopisu Tvar přináší rozhovor s mladým teplickým básníkem Jakubem Čermákem, na beletristických stranách jsou otištěny též ukázky z jeho poezie.

Dvakrát je kriticky pojednána nová sbírka Martina Langera Stará gesta (rec. Michal Jareš a Božena Správcová). Kritické obcování Pavla Janouška s aktuální českou prózou v rubrice reCANC se odehrává nad knihou povídek Jaroslava Veise Evropou obchází strašidlo.

Jednu otázku Tvar položil Evě Kaiserové, manažerce společnosti Levné knihy. Týká se obnovení nakladatelské značky Československý spisovatel.

O Jakobovi van Hoddisovi, představiteli německého expresionismu a básníkovi tragického osudu píše v rozsáhlé stati Gustav Erhart, Gustav Erhart je rovněž autorem výběru a překladu Hoddisových básní na str. 18.

Kritická studie s názvem „Kujme pikle al-chimique“ Igora Fice je věnována básnické sbírce Plankty D. Ž. Bora.

Kulturní, zejména pak literární život glosuje Patrik Linhart, o angažovaném umění pod troskami staré Evropy píše Jakub Vaníček, k Máchově Máji se anketně vyjadřuje hudební skladatel Martin Smolka. Svatava Antošová ve svém sloupku uvažuje o nedávném německém literárním skandálu Helene Hegemannové, resp. o její úspěšné próze, která se ukázala být sestavená z pasáží opsaných z internetu.  

Ceny Akademie české literatury komentuje Gabriel Pleska v článku s výmluvným názvem Akademie sobě.

Reportérské putování Svatavy Antošové po českých a moravských knihovnách pokračuje, prozkoumána je v tomto čísle Městská knihovna v České Třebové. Fotoaparát, zaostřující na podivuhodné nápisy na zdech, ohradách a jiných místech, vybléskl další inspirativní skvost: Neparkovat, jinak odběr ventilků.

O románu Les Onze Pierra Michona, nedávno oceněném Francouzskou akademií, píše Ladislava Chateau.

Několik poznámek k vydání výboru z esejů Hermanna Brocha učinil Aleš Knapp.

O časopise Über Land und Meer (1859 – 1923) a jeho zakladateli Friedrichu Wilhelmovi Hackländerovi se zmiňuje Luboš Antonín.

Kráska, povídka Josefa Kocourka, se v sedmém pokračování začíná ošklivě komplikovat – nedá se nic dělat, Olga má podle všeho skutečně nějaké techtle mechtle s architektem Černým.

Beletrii, kromě již zmíněných básní Jakoba van Hoddise a Jakuba Čermáka, zastupuje též povídka Irena Šťastné a několik básní z její chystané sbírky, a také tři básně Milana Korála.

Výlov je tentokráte netypický -  Lubor Kasal v něm nekomentuje knihy, které nenašly recenzenta, ale film Avatar.

Recenzní rubrika je osazena těmito tituly:

Aleš Haman: Kontexty a konfrontace (rec. Květoslav Chvatík)

Peter Høeg: Tichá dívka (rec. Dalibor Tureček)

Daisy Mrázková: Písně mravenčí chůvy (rec. Gabriel Pleska)

Tereza Horváthová, Jiří Dvořák: Stromovka aneb abeceda vzácných či všelijak nádherných stromů (rec. Gabriel Pleska)

Marek Fencl: Vinný kámen (rec. Ivo Harák)

Theodor W. Adorno: Minima moralia – reflexe z porušeného života (rec. Tomáš Bojar)

Vladimír Petrík (otázky Vladimír Barborík): Hľadanie minulého času (rec. Patrik Eichler)

Veronika Broučková: Srdce a smrt (rec. Petr Král)

Historicky první a nejspíš i poslední příspěvek Lubora Kasala do rubriky PaTvar se zaobírá knihou Jana Cimického Jeřabiny z Chang-Čou.

Zlá ovce našla zbytky pana Kolbaby, Poslední rozptýlení nalezneme u hrobu Otokara Březiny.