Anotace č.7/2009

Sedmé číslo Tvaru je věnováno především dnešní „pedagogické revoluci“ a didaktické reformě. Prostor byl poskytnut celé škále zúčastněných stran – redakce oslovila v anketě tři pedagogy, MŠMT, které vypracování odpovědi zadalo Výzkumnému  ústavu Pedagogiky, a šest nedávných středoškolských studentů a maturantů. Téma korunuje závěr kontra-eseje Pavla Janouška Didaktici všech zemí, spojte se!, z nějž poměrně zřetelně vyplývá, že šťastných zítřků smysluplného vzdělávání se hned tak nedočkáme.

„Dvakrát“ byla recenzována vzpomínkovo-poetická kniha španělské básnířky Clary Janésové Oféliina píseň, recenzí se ujali Vladimír Křivánek a Jan Hejk. Pavel Janoušek v ReCancu pochválil román Jiřího Pehe Tři tváře anděla.

V pravidelné anketě Občas neškodí vrátit se úplně na začátek odpovídá na otázku Proč je dobré umět číst? prodavačka luxusních psacích potřeb Eva Šliková. „Konečně bulvár čte i Meda Mládková (...). Taková inteligentní žena a taky se přečte bulvár. Tak proč ne já?“

Ejhle slovem je kontroverzní výraz „kontroverzní“, sloupek Svatavy Antošové se věnuje ruské novele Gastarbajtr a ruské zálibě vynalézat „zárodky jevů, které se o mnoho let později rozlily po celé Evropě“.

Jednu otázku jsem položili Petru Vaňkovi, který právě rozjíždí kdysi pozastavený projekt Knihotoč.

K významnému osmdesátému jubileu Milana Kundery Tvar otisknul dvě statě na slovo vzatých kunderologů – osobní vzpomínku Květoslava Chvatíka na seznámení a další celoživotní setkání a úvahu nad Kunderovým pojetím románu od Aleše Hamana.

S rozsáhlou kritikou posledního dílu korespondence Voskovce a Wericha od Martina Machovce polemizuje jeho vydavatel, Jiří Tomáš z nakladatelství Akropolis.

Petr Pavlovský se věnuje úspěšné sérii knih městského folklóru Petra Janečka Černá sanitka a rozkrývá různé podoby této trilogie, jak se jí chopil rozhlas a poté i televize. Zdena Šmídová referuje o podobách francouzské kultury v Čechách – o výstavě fotografií Bernarda Lesainga a návštěvě spisovatele Bernarda Werbera.

Poutavé starobylé ilustrace ze Zámeckých knihoven tentokrát pocházejí z knih Holanďana Arnolda Montana, ve čtení Dona Quijota pokračuje posedmé i Ivan Matoušek.

Stránky Beletrie zaplnily povídky Veroniky Brožkové a Martina Vaverky a poezie pro děti Víta Janoty.

Pohled na demonstraci Za česko kulturní, upořádané před Muzeem hudby 25. 3. 2009, podává Božena Správcová. V článku/reportáži Děti kapitána Granta je popsáno, proč, za koho a jak se umělci v těchto dnech tolik berou.

Knižní Výlov podnikla Anna Cermanová – malé recenzi tak neunikl Jan Paul a kniha Deník pošetilého milence a memoárový kompilát rodiny Ježků Sen o Miramare.

Recenzní rubrika obsahuje texty o těchto titulech:

Ivan Martin Jirous: Okuje (rec. Igor Fic)

Josef Moník: Psi bez rodokmenu (rec. Erik Gilk)

Milorad Pavić: Papírové divadlo (rec. Petr Šimák)

Czeslaw Milosz: Svět (rec. Michal Jareš)

Jakuba Katalpa: Hořké moře (rec. Jana Matějková)

Pavel „Hirax“ Baričák: Raz aj v pekle vyjde slnko. Kým nás láska nerozdelí: Hladania. (rec. Ján Chovanec)

Don DeLillo: Padající muž (rec. Jan Jurek)

Dušan Zbavitel: Bengálská literatura. Od tantrických písní k Rabíndranáthu Thákurovi (rec. Olga Lomová)

Patvar se zabývá známou, proslulou a též proklínanou tetralogií A. Ripleyové Scarlett, pokračování ještě mnohem známějšího Jihu proti Severu. Poslední rozptýlení přibližuje místo posmrtného odpočinku Karla Hynka Máchy.