Anotace č.1/2009

První letošní číslo Tvaru je tu, otevřeno rozhovorem s českým prozaikem Ivanem Matouškem. Mimo jiné je v něm představen i nový Matouškův text, který bude v letošním roce v Tvaru na pokračování uveřejňován. Jmenuje se Autor Quijota Ivan Matoušek a bude se s Lubošem Antonínem (oblíbeným zpravodajem Tvaru ze zámeckých knihoven) dělit o stranu 15.

Dvojrecenzí si prošla novela scénáristy Pavla Göbla Tichý společník (rec. Alena Fialová a Jana Matějková). Pavel Janoušek pak 969 slovy hodnotí knihu Josefa Formánka Mluviti pravdu. K názorům Jiřího Trávníčka se vyjadřuje Petr Král, na polemiku Ladislavy Chateau o Célinovi reaguje Anna Kareninová.

Jedna otázka je položena hned dvakrát, a sice Daliboru Demelovi a Pavlu Novotnému, organizátorům celoroční ankety Tvaru K čemu je vám dobré umět číst? První vlaštovku, čtenářské vyznání trenéra thajského boxu Mikiho, nalezneme o několik stránek dál.

Za dobrou práci hrajeme píseň Dvě krysy našly vejce.

Literární kritik Karel Piorecký navazuje na svůj článek z Tvaru 20 (v němž se pokusil vymezit pojem „současná poezie“ a obhlédnout její kontext) Neúplným přehledem současné české poezie, lakonicky nazvaným Mezi útočištěm a útokem. Na konkrétních příkladech poetik některých autorů zde mapuje silné a slabé stránky těchto dvou proudů.

Na první část této Pioreckého dvojdílné studie podrážděně reaguje Zdeněk Horner.

Sloupek Bez servítků Svatavy Antošové je tentokrát nezvykle tichý a kontemplativně depresivní.

Sochaře Miloslava Chlupáče připomíná několika osobními vzpomínkami a bohatým obrazovým materiálem Martin Langer.

Čtenářem poezie je jičínský básník a rocker Milan Urza.

Zbigniew Herbert a „květňáci“, to je téma literárně historické stati Petra Posledního, Kamila Přikrylová zase rozkrývá princip kruhu v prozaickém díle Jana Čepa.

Ladislava Chateau připomíná Marii-Olympe de Gouges, autorku Prohlášení žen a občanek, která v roce 1793 skončila pod gilotinou.

Beletrii zastupuje švédská autorka Gabriella Håkanssonová prózou Mozkoman (v překladu Anežky Kuzmičové) a básníci Petr Dapit a Josef Hrubý.

Výlovu se ujal Lubor Kasal – vylovil ku podivu počítačovou hru Fallout, shledávaje v ní jisté literární principy.

A recenze:

Milijenko Jergovič: Sarajevské Marlboro (rec. Jakub Chrobák)

Jakub Bělan: Stín, rozplyneš se (rec. Jakub Řehák)

Pavel Šrut: Lichožrouti (rec. Gabriel Pleska)

Mojca Kumerdej: Víc než žena (rec. Hana Mžourková)

Martin Ryšavý: Cesty na Sibiř (rec. Petr Šimák)

Martin Němec: Vana s výhledem (rec. Milan Jungmann)

Emil Bok: Milování na deštném polštáři (rec. Ivo Harák)

Vladimír Janovic: Jed v růži (rec. Jiří Staněk)

Obětí paTvaru Iva Fencla jest Angelika, Zlé ovci oškubali kožíšek antičtí hrdinové a na místě, kde jsme byli uvyklí vídat fejeton Václava Bidla, se nyní nachází cyklus Vlaďky Kuchtové o náhrobcích pod názvem Poslední rozptýlení. A to je všechno.

Pěkné počtení u kamen přeje za Tvar

Božena Správcová